Košík
0
0,00 Kč
Opakuj se
Ukázka ze sbírky Opakuj se
Královna Lucifer (pýcha)
Velká křídla zahalila nebe.
Při pohledu na tebe, miluje sebe.
Říká: Hýčkám si tě,
jsi mé dítě.
Přede mnou se neschováš, ani v koutě.
Tohle se zrcadlí ve tváři její,
když kráčí v tomhle ubohém světě.
Je královnou královen.
Bez poskvrny, ačkoliv celá pošpiněná, to jest.
Její odkaz potkáš snad na tisíce cest.
Jakmile vejde do síně tvé skromnosti.
Musíš se poklonit,
a zakřičet v agonii jen.
Vítej, Lucifere!
A pak už si nikdo svůj hřích - nevybere.
Kde
Jsi ztracen v moři velikém.
Bez života na dně otevřeném.
Jak jehla v kupce sena po tom světě bloudíš.
Dnem i nocí se probouzíš.
Ze snů krásných,
o západu slunce nezapadajícím.
O tmě hladovějící.
Přeješ si prázdnotu naplnit,
ale slzami ji nekrmit.
Až pohlédneš za obzor.
Cesty ukáže ti kurzor.
A v temném bílé uvidíš,
když plamen svíčky v sobě rozsvítíš.
Podzimní sen
Vlídný oheň rudých paprsků,
co na obzoru kreslí,
mozaiku v tvářích listů.
O vášnivé noci, v zeleném srdci skrytu.
Tančí parohy s něžnými pohyby matek,
ve vroucím tichu.
A nad korunami výš!
Plují ovečky pod, kterými sníš.
A než krásy tohoto světa zříš.
Probudíš se v obrazu noci,
kde probouzí se, pasoucí se srnci.
Kdo je Sám
Jsem Sám.
Ponechán v osamělém tichu.
Jsem nucen schovat se před ní do úkrytu.
Schovat se a přemýšlet.
O strachu, bolesti a utrpení.
Také o kráse, radosti a osamocení.
Kdo, co a proč je osamoceností.
Je v každém z nás?
Je černá, bílá, nebo šedá?
Mohu se jí dotknout?
Je zde, protože:
Protože jsem sám?
Nebo kdo je vlastně, Sám?
Říká si snad: Jsi to jediné, co mám?
Takže bez ní.
Jsem Sám - jen sám.
sám bez sebe Sám.
Ona beze mne také.
To znamená, že mé soukromí je plaché?
Bojí se samoty,
jako osamělost úzkosti.
Úzkosti samo ze sebe.
Šeptá ti:
Jsem tu pro tebe,
co bude země, bez nebe.
Takže, kdo je Sám, bez sebe?
Já nebo ty?